Proč se Bondy jmenuje Bondy a kde se vzalo Maroko? Boleslaváci odhalují další příběhy známých míst

Bondy, Maroko, Posránka nebo Lomeňák. Mladá Boleslav má řadu míst, jejichž názvy skrývají zajímavou historii. Po prvním díle našeho seriálu se ozvali sami čtenáři a připomněli další názvy i příběhy, které se předávají mezi generacemi. Některé se nám podařilo dohledat v historických pramenech, jiné zatím zůstávají vzpomínkami pamětníků.

Když jsme vydali první díl našeho seriálu o původu názvů známých míst v Mladé Boleslavi, přišla od čtenářů řada dalších návrhů. Pod příspěvkem na Facebooku se začala objevovat pojmenování, která mnoho Boleslaváků důvěrně zná.

Maroko, Sahara, Balt, Bajkal, Jadran, Posránka, Vandrovka, Lomeňák a řada dalších.

Rozhodli jsme se proto pokračovat. Tentokrát jsme do pátrání zapojili také vaše vzpomínky a odbornou práci, která se věnuje přímo lidovým názvům v Mladé Boleslavi.

Bondy: obchodní centrum připomíná osudy židovské rodiny

Začněme místem, které dnes zná téměř každý Boleslavák. Bondy Centrum je spojené s nakupováním, kinem i autobusovým nádražím. Za jeho názvem se však skrývá příběh mnohem starší než samotné obchodní centrum.

Název připomíná židovskou obchodnickou rodinu Bondyových, která vlastnila pozemky v místech dnešního nákupního komplexu.

Podle historie zveřejněné samotným Bondy Centrem zasáhla rodinu tragédie druhé světové války. Rodinný příběh uvádí, že Bondyovi byli deportováni do koncentračního tábora Buchenwald a že přežila Helena, dcera Rudolfa Bondyho.

V padesátých letech se Helena přestěhovala do Rakouska. Její syn Tomáš Melich později pokračoval v rodinné podnikatelské tradici.

Po roce 1989 pomáhal své matce s restitucemi rodinného majetku v Praze a Mladé Boleslavi. Od roku 1998 pak jednal s vedením města o dalších pozemcích v prostoru někdejšího autobusového nádraží.

Jeho záměrem bylo vybudovat obchodní centrum propojené s dopravním uzlem.

Právě Tomáš Melich přišel na začátku nového tisíciletí s myšlenkou pojmenovat centrum Bondy.

Bondy Centrum se otevřelo v listopadu 2007. Jeho název tak dodnes připomíná rodinu, která byla s tímto místem historicky spojená.

Také naši čtenáři tuto souvislost připomněli. Jaroslava M. a Michaela P. v komentářích upozornily právě na někdejší vlastnictví pozemků rodinou Bondyových.

Maroko: chudá kolonie, jejíž název přežil generace

Velký ohlas mezi čtenáři vyvolalo také Maroko.

Květa R. napsala, že oblast Podchlumí zná pod tímto názvem už od svých rodičů i prarodičů. Další čtenářky přidaly vlastní vzpomínky. Magdalena S. uvedla, že v Maroku žila její prababička, a Dana V. tam podle svého komentáře jako malá bydlela.

Odkud se ale název vzal?

Podle historických a jazykovědných prací začala v oblasti Podchlumí ve dvacátých letech minulého století vznikat nouzová obytná kolonie.

Obydlí se stavěla také z dostupného a odpadního stavebního materiálu. Lokalita sloužila především chudším obyvatelům a nacházela se tehdy daleko za městem.

Pojmenování Maroko bývá vysvětlováno vzhledem tehdejší kolonie a jejího okolí. Některé historické práce zmiňují také písčité podloží.

Název tak pravděpodobně vznikl jako lidové přirovnání místního prostředí k severní Africe.

Nejde přitom pouze o vzpomínku několika pamětníků. Označení Maroko zachycují i odborné práce věnované historii města a místním názvům.

A jak ukazují komentáře našich čtenářů, v paměti Boleslaváků přetrvalo dodnes.

Sahara: další kousek Afriky v Mladé Boleslavi

Vedle Maroka čtenáři několikrát připomněli také Saharu.

Alena B. napsala jednoduchý, ale výstižný komentář připomínající existenci této lokality. Další čtenáři na něj navázali vzpomínkami.

Ani toto pojmenování není náhodné.

Historické a jazykovědné prameny spojují označení Sahara s písčitým podložím zdejší oblasti.

Podobným způsobem vzniklo také označení Habeš, kterému jsme se věnovali v prvním díle našeho seriálu.

Názvy inspirované Afrikou tak mají v mladoboleslavském místopisu své místo. A přestože může jít na první pohled o nezvyklá pojmenování, jejich vznik souvisí s konkrétní podobou krajiny a někdejší zástavby.

Posránka: název, který v oficiálních mapách nenajdete

Mezi nejzajímavější příspěvky patřil také dotaz čtenáře vystupujícího jako Kosak K.

Zajímal se, kdo ještě zná místo označované jako Posránka.

Odpověď přišla poměrně rychle. Olina S. připomněla Tovačovského ulici a další komentující začali vzpomínat na někdejší obyvatele okolí.

Původ nezvyklého pojmenování se podařilo dohledat také v dobovém novinovém článku z roku 2010.

Podle tehdejšího článku, který vycházel ze vzpomínek pamětníků, se Tovačovského ulici lidově říkalo Posranka.

Vysvětlení bylo poměrně prosté, i když ne zrovna lichotivé.

Domy v ulici údajně kdysi neměly kanalizaci a okolí kvůli tomu zapáchalo. Právě s tím pamětníci spojovali vznik lidové přezdívky.

Přestože toto vysvětlení zaznamenal již dobový tisk, stále jde o pamětnický výklad, nikoliv o jednoznačně prokázaný historický původ názvu.

Dnes už může pojmenování působit úsměvně. Připomíná ale dobu, kdy hygienické podmínky ve městě vypadaly výrazně jinak než dnes.

Balt, Bajkal a Jadran: když se názvy samoobsluh staly orientačními body

Čtenářka Lenka L. připomněla hned čtyři další názvy: Balt, Bajkal, Jadran a Lomeňák.

U prvních tří se nám podařilo dohledat jejich původ v bakalářské práci Báry Rygerové z Technické univerzity v Liberci, která se věnovala lidovým názvům míst v Mladé Boleslavi.

Balt označoval někdejší samoobsluhu v Krátké ulici č. 905 a její nejbližší okolí.

Bajkal byl rovněž názvem samoobsluhy, tentokrát v ulici U Stadionu č. 1230.

Jadran připomíná bývalou prodejnu na třídě Václava Klementa č. 807. V době zpracování výzkumu se na jejím místě nacházela pekárna.

Názvy původních obchodů se postupně staly místními orientačními body. A právě díky každodennímu používání mezi obyvateli mohly přežívat i poté, co se jejich původní využití změnilo.

Když tak někdo řekne, že se sejdete u Bajkalu nebo u Baltu, nemusí tím myslet ani slavné sibiřské jezero, ani Baltské moře.

Pro místní jde o názvy, které jsou spojené s konkrétními místy jejich města.

Lomeňák: přezdívka podle tvaru budovy

A co čtvrtý návrh čtenářky Lenky L.?

Lomeňák rozhodně není označení lomu, jak by se na první pohled mohlo zdát.

Podle výzkumu Báry Rygerové jde o budovu na třídě Tomáše G. Masaryka č. 1083.

Lidový název vznikl podle jejího zalomeného tvaru.

Je to poměrně jednoduchý příklad toho, jak obyvatelé města vytvářejí vlastní orientační názvy podle vzhledu budov.

A přestože mohou být tato pojmenování neoficiální, pro místní obyvatele bývají často srozumitelnější než samotná adresa.

Dallas: čtenář přišel s příběhem, který může vysvětlovat název

K Dallasu jsme se už vraceli v prvním díle našeho seriálu.

Připomněli jsme někdejší hospodu u křižovatky Havlíčkovy ulice a ulice Jana Palacha, která původně vznikla jako provizorní zázemí dělníků při budování severního sídliště.

Proč se jí ale začalo říkat právě Dallas?

Zajímavé vysvětlení nám nyní poskytl čtenář Rony V.

Podle jeho vyprávění bývala hospoda původně kantýnou Průmstavu. Jeden z jeho tehdejších kolegů, který pracoval jako správce staveb, měl dělníkům s nadsázkou připomínat, že jejich kantýna vypadá jako provizorní stavby v americkém Dallasu, spojovaném s těžbou ropy.

Kolem totiž stály jeřáby, panely a stavební materiál.

Právě v takovém prostředí se údajně začalo říkat, že se pracovníci další den znovu sejdou v Dallasu.

Podle čtenářovy vzpomínky se tak žertovné označení postupně ujalo.

Jde o skutečný původ názvu?

To zatím s jistotou potvrdit nedokážeme. Rony V. příběh zná ze zprostředkované vzpomínky a jeho vysvětlení se nám nepodařilo nezávisle ověřit.

Dobře však zapadá do doložené historie místa, které skutečně sloužilo jako zázemí při výstavbě severního sídliště.

Samotná hospoda byla zbourána v lednu 2009. Její název ale mezi Boleslaváky přežil.

Vandrovka: místo, jehož starší historie stále čeká na objasnění

Dalším návrhem byla Vandrovka, kterou připomněla čtenářka Alena N.

Podle výzkumu místních názvů označuje Vandrovka část města kolem ulice Na Vandrovce.

Název oblasti je odvozen právě od této ulice a objevuje se také v názvu mateřské školy.

Co ale vedlo k samotnému pojmenování ulice?

To se nám zatím nepodařilo spolehlivě doložit.

Slovo vandr sice označuje putování nebo cestování, samotná jazyková podobnost ale nestačí k určení historického původu.

Právě proto bychom rádi oslovili pamětníky, kteří by mohli znát starší vyprávění o této části města.

Další názvy čekají na své příběhy

Tím ale seznam čtenářských návrhů rozhodně nekončí.

Jiří M. připomněl Vrabčinu, Monika K. Podolec a Oldřich K. zase Slavoj, Rozvoj nebo Plajch.

Zajímavou vzpomínku přidala také Liba K., která uvedla, že pochází z Hejtmánky a připomněla dětský pokřik spojený s Marokem.

V dalších komentářích se objevila také Letná, Belveder, Křikavka nebo Džungle.

Ne všechna pojmenování mají jednoduché vysvětlení.

Některá vznikla podle budov, obchodů nebo podoby terénu. Jiná mohou být mnohem starší a jejich původ se postupně vytrácí z paměti obyvatel.

Právě proto se k dalším návrhům chceme vracet v následujících dílech.

Pomozte nám uchovat vzpomínky na starou Boleslav

Děkujeme všem, kteří se do našeho seriálu zapojili.

Ukazuje se, že historie města není ukrytá jen v archivech a kronikách, ale také ve vzpomínkách jeho obyvatel.

Možná si pamatujete někdejší obchod, který dnes už neexistuje. Možná vám prarodiče vyprávěli, proč se určité ulici říkalo jinak. Nebo máte doma starou fotografii, která může pomoci objasnit některý z názvů.

Budeme rádi, když se o své vzpomínky podělíte.

Které místo byste chtěli vidět ve třetím díle? A znáte jinou verzi některého z dnešních příběhů? Napište nám do komentářů!

Redakční poznámka: Vzpomínky a vyprávění čtenářů jsou prezentovány jako osobní svědectví nebo možné výklady, nikoliv jako nezávisle ověřené skutečnosti. Jména komentujících jsou zkrácena na křestní jméno a iniciálu příjmení.