Dnes, 11. listopadu 2026, uplynulo 108 let od příměří, které ukončilo boje první světové války na západní frontě. Mladé Boleslavi přinesla válečná léta změnu výroby v Laurince, nedostatek i ztráty na životech. Jejich připomínkou jsou pomníky na Komenského náměstí a na židovském hřbitově v Pražské ulici.
V jedenáct hodin dopoledne 11. listopadu 1918 vstoupilo v platnost příměří mezi Německem a spojenci. Podepsáno bylo už časně ráno v železničním voze u francouzského Compiègne. Ukončení bojů na západní frontě se stalo symbolem konce první světové války a základem dnešního Dne válečných veteránů.
Pro obyvatele českých zemí přitom zásadní politická změna nastala už o dva týdny dříve. Dne 28. října vzniklo Československo. Válečné strádání ani jeho následky však vyhlášením samostatnosti neskončily.
Laurinka vyráběla i munici
Válka změnila chod jednoho z nejdůležitějších boleslavských podniků. Továrna Laurin & Klement se musela podřídit vojenským požadavkům. Vedle sanitních automobilů a vozů pro důstojníky vyráběla také munici, dřevěné bedýnky a vozíky.
Podle archivářky společnosti Škoda Auto Ireny Hozákové se Václavu Klementovi na začátku války podařilo získat téměř všechny dělníky, kteří měli narukovat, zpět do výroby. Podnik také zřídil fond na podporu rodin odvedených zaměstnanců a vyčleňoval peníze na nákup potravin.
S Laurinkou souvisí i méně známý legionářský příběh. Do České družiny v Rusku vstoupilo 25 zaměstnanců tamní filiálky společnosti. Dva z nich, Stanislav Čeček a Vojtěch Klecanda, se později stali generály československých legií.

Krutá zima a nedostatek paliva
Válečnou Boleslav zachycují také fotografie z února 1917. Na Staroměstském náměstí leží vysoké hromady sněhu, na jednom ze snímků jsou vojáci zapojení do jeho odklízení před Gellnerovým domem.
Historička Sylva Městecká z Muzea Mladoboleslavska k fotografiím připomněla, že tehdy teploty klesaly až k minus 27 stupňům. Mimořádně tuhá zima přišla v době, kdy obyvatelstvo pociťovalo nedostatek běžných potřeb včetně uhlí a dřeva.
Za historickými snímky zasněženého centra se tak skrývají obtížné životní podmínky. K válečnému nedostatku se přidaly silné mrazy a potřeba získat dostatek paliva pro vytopení domácností.
Zprávy o republice přicházely do hotelu U Zlatého věnce
S koncem monarchie je v Mladé Boleslavi spojen hotel U Zlatého věnce na Staroměstském náměstí a jeho majitel Josef Botka.
Regionální historické zpracování zveřejněné v časopise Čekanka popisuje, že se v hotelu scházeli lidé, kteří sledovali zprávy z Prahy. Dne 28. října 1918 sem dorazila informace o převzetí moci Národním výborem. Botka ji oznámil přítomným a písemnou zprávu vyvěsil do okna hotelu.
Následujícího dne se na Staroměstském náměstí konaly oslavy a slib věrnosti skládali studenti, školní mládež, Národní stráž i vojenská posádka. Hotel se zároveň stal sídlem místního Národního výboru.
Listopadové příměří tak zastihlo Boleslav už v novém státě. Po oslavách však bylo nutné zajistit zásobování, fungování úřadů i přechod od válečného hospodářství k mírovému životu.
Návrat domů trval i další roky
Pro Laurin & Klement znamenal konec války další přestavbu výroby. Poptávka po automobilech poklesla a významnou oporou podniku se staly motorové pluhy potřebné v zemědělství. Rozpad monarchie navíc proměnil někdejší domácí odbytiště v zahraniční trhy s novými obchodními překážkami.
Ani vojáci se nevrátili všichni najednou. Návrat československých legionářů přes Rusko a Tichý oceán pokračoval v letech 1918 až 1920. Právě jejich cestě byl věnován také letošní říjnový program Leteckého muzea Metoděje Vlacha nazvaný Legionáři – těžká cesta domů.
Pro řadu rodin proto listopad 1918 ještě neznamenal shledání s jejich blízkými. Konec bojů na západní frontě a skutečný návrat domů od sebe mohly dělit další měsíce i roky.
Pomník na Komenského náměstí nacisté odstranili
Památku padlých připomíná pomník na Komenského náměstí. Jeho původní podobu vytvořili sochař Josef Matějů a architekt Karel Mauermann. Odhalen byl 1. července 1923 a vznikl ze sbírky občanů a firem za podpory města.
Podle Spolku pro vojenská pietní místa byl věnován nejen 24 padlým mladoboleslavským legionářům, ale všem obětem války. Číslo 24 se tedy vztahuje k legionářům, nikoli k celkovému počtu válečných obětí města.
Za nacistické okupace byl pomník rozřezán a odstraněn. Po válce se podařilo nalézt část sochy, hlavu a poprsí legionáře, která se v roce 1946 vrátila na provizorní podstavec.
Nová socha francouzského legionáře od Michala Moravce byla odhalena 8. května 2014. Podle Československé obce legionářské jde o dílo volně inspirované původním pomníkem. V červnu téhož roku byly do památníku uloženy schránky s půdou z legionářských bojišť.
Židovské vojáky připomíná pomník v Pražské ulici
Další připomínka se nachází na židovském hřbitově v Pražské ulici. Pomník obětem první světové války nese letopočty 1914–1918 a jména židovských vojáků z města i okolí.
V přepisu Spolku pro vojenská pietní místa najdeme například Bedřicha Blocha, Rudolfa Flora, Karla Freunda ze Března nebo Karla Picka z Chudíře. Některé části nápisu jsou podle dokumentace obtížně čitelné.
Také tato památka patří k historii válečného Boleslavska. Připomíná konkrétní lidi a rodiny, do jejichž života zasáhla válka, přestože se její hlavní bojiště nacházela daleko od města.
Dnešní Den válečných veteránů připomíná účastníky světových válek i vojáky z novodobých zahraničních misí. V Mladé Boleslavi je zároveň příležitostí zastavit se u místních pomníků a připomenout si osudy lidí, jejichž jména jsou na nich zapsána.




