Kolik civilních krytů se nachází v Mladé Boleslavi a v jakém jsou stavu? Otázky, které otevřel náš předchozí článek, vyvolaly mezi čtenáři rozsáhlou diskusi. Redakci se následně ozval muž, který podle svých slov několik let prozkoumával boleslavské podzemí a zdokumentoval desítky objektů. Podle jeho zkušeností jsou některé kryty stále udržované, jiné chátrají nebo už neslouží původnímu účelu. Boleslavský koloběh zároveň získal vyjádření města k možnostem ukrytí obyvatel při mimořádných událostech.
Pod ulicemi Mladé Boleslavi se nacházejí prostory, o jejichž existenci řada obyvatel možná ani netuší. Některé vznikly jako součást systému civilní ochrany, jiné sloužily technickým nebo organizačním účelům. Jejich historie sahá především do období, kdy se stát připravoval na možné válečné ohrožení.
Po zveřejnění našeho prvního článku o civilních krytech se mezi čtenáři objevily desítky reakcí. Lidé vzpomínali na někdejší úkryty, upozorňovali na podzemní prostory ve svém okolí a především se ptali, kam by se měli v případě skutečného nebezpečí vydat.
Redakci následně kontaktoval muž, který se podle svých slov průzkumu podzemních prostor několik let věnoval. Představil se jako Jakub a požádal, aby v článku vystupoval pouze pod tímto křestním jménem. Jeho úplnou totožnost redakce nezná.
Začalo to zájmem o zapomenuté budovy
Jakub se původně věnoval fotografování opuštěných a architektonicky zajímavých staveb. Když v roce 2022 začala ruská invaze na Ukrajinu, rozhodl se zaměřit také na civilní kryty a další podzemní prostory ve svém rodném městě.
Začal studovat historické materiály, dokumentaci ochranných staveb a dostupné informace o jejich konstrukci. Postupně se dostal také k samotným průzkumům.
„K průzkumu podzemních prostor jsem se dostal díky svému dlouholetému koníčku, kterým je fotografování zapomenutých a architektonicky zajímavých budov z minulých dob.“
Během několika let podle svých slov navštívil více než 40 podzemních objektů a míst. Nešlo pouze o civilní kryty, ale také o bývalá velitelská stanoviště, technické prostory nebo štoly.
Nejvíce ho překvapilo, jak rozdílný může být jejich stav. Zatímco některé objekty byly zachovalé a vybavené původními technologiemi, jiné vykazovaly známky dlouhodobého zanedbávání.
V Boleslavi může být až 120 krytů. Jde ale pouze o odhad
Jedním z nejzajímavějších údajů, které Jakub redakci poskytl, je jeho odhad celkového počtu krytů.
Podle něj by se na území Mladé Boleslavi mohlo nacházet přibližně 100 až 120 objektů, které v minulosti sloužily jako civilní kryty.
Toto číslo však vyžaduje důležité vysvětlení.
Jakub do svého odhadu zahrnuje také kryty, které již byly vyřazeny z provozu, stavebně upraveny, zrušeny nebo jsou dnes využívány k jiným účelům. Nejde tedy o počet funkčních krytů, do kterých by se obyvatelé mohli v případě nebezpečí okamžitě ukrýt.
Odhad podle něj vychází z kombinace dostupných historických a mapových podkladů a vlastních terénních poznatků.
Boleslavský koloběh nemá k dispozici nezávisle potvrzený aktuální součet všech provozuschopných krytů ve městě. Jakubovo číslo proto nelze zaměňovat za oficiální evidenci.
Některé kryty působily jako připravené. Jiné byly ve špatném stavu
Při svých průzkumech Jakub podle vlastního vyjádření narazil přibližně na 15 krytů, které na něj působily jako udržované a připravené k použití.
Ani tento údaj ale neznamená, že byla odborně potvrzena jejich provozuschopnost. Jakub stav posuzoval především podle zachovalosti prostor, přítomnosti vybavení a známek údržby.
„Stav krytů se při průzkumech výrazně lišil. Nacházel jsem objekty, které působily tak zachovale, jako by byly dokončeny teprve před několika dny. Jiné byly naopak promáčené, plesnivé, s nefunkčním technickým vybavením a pavučinami prakticky všude, kam se člověk podíval.“
Některé starší objekty podle něj prošly rekonstrukcí, zatímco jiné, i relativně novější prostory, postupně ztrácely svůj původní účel.
Rozhodující proto nemusí být pouze stáří krytu, ale především způsob jeho údržby a současný technický stav.
Důležitou roli přitom hrají také vlastníci jednotlivých budov. Některé kryty se nacházejí pod obytnými domy, jiné jsou součástí rozsáhlejších stavebních komplexů.
Samotná existence krytu ovšem ještě neznamená, že je přístupný veřejnosti nebo připravený k okamžitému použití.
Jak vypadá civilní kryt uvnitř?
Představa civilního krytu jako podzemního prostoru s lůžky, zásobami potravin a veškerým potřebným vybavením nemusí odpovídat skutečnosti.
Podle Jakuba se vybavení jednotlivých objektů výrazně liší. V některých se dochovaly původní technologie, sociální zařízení nebo technická dokumentace. Jinde je vybavení neúplné či nefunkční.
„Myslím si, že si lidé často představují, že v civilním krytu najdou palandy, židle, zásobu pitné vody, sprchu a veškeré potřebné zázemí pro pohodlné přečkání krizové situace. Realita je ale mnohdy úplně jiná. Člověk by měl počítat především s tím, co si sám přinese.“
Jednou z důležitých součástí řady stálých krytů je filtroventilační zařízení. Jeho úkolem je přivádět vzduch zvenčí, podle typu zařízení jej filtrovat a rozvádět do chráněných prostor.
V některých objektech Jakub zdokumentoval také nouzové výlezy, které byly navrženy jako alternativní cesta ven v případě neprůchodnosti hlavního vstupu.
Z fotografií poskytnutých redakci je patrné například technické vybavení, ochranné dveře, původní informační značení nebo prostory určené pro nouzový únik.
Ani zachované vybavení však samo o sobě nedokazuje, že by příslušný objekt dnes splňoval všechny požadavky na bezpečné ukrytí osob. K takovému závěru by bylo zapotřebí odborného posouzení.
Pod starou radnicí se nachází bývalé velitelské stanoviště
Jedním z objektů, které Jakuba zaujaly, byly podzemní prostory pod historickou radnicí v Mladé Boleslavi.
V minulosti byly při některých veřejných akcích zpřístupněny návštěvníkům. Jakub se jedné z těchto prohlídek zúčastnil a pořídil také fotografie.
Podzemní prostory podle jeho popisu sloužily jako velitelské zázemí a obsahovaly technické vybavení související s původním účelem objektu.
Pro Jakuba šlo o jednu z nejzajímavějších ukázek toho, jak rozsáhlé a technicky promyšlené některé podzemní stavby v Mladé Boleslavi byly.
Historické využití objektu ovšem nelze automaticky spojovat s jeho dnešním určením nebo připraveností pro ochranu obyvatel.
Co říká město? Při ohrožení doporučuje nejbližší vhodnou budovu
Boleslavský koloběh požádal o vyjádření také Magistrát města Mladá Boleslav.
Tisková mluvčí města Mgr. Šárka Charousková redakci odkázala na oficiální informace ke krizovému řízení a na materiál, který město zveřejnilo ve spolupráci s hasiči po začátku války na Ukrajině v roce 2022.
Podle tohoto doporučení je při zaznění všeobecné výstrahy důležité především co nejrychleji vyhledat ochranu v nejbližší vhodné budově a následně postupovat podle charakteru konkrétního ohrožení.
Může jít například o uzavření oken a dveří, ukrytí ve sklepních prostorách nebo naopak přesun do vyšších pater. Vhodný postup se totiž liší podle toho, zda jde například o únik nebezpečné látky, povodeň nebo jinou mimořádnou událost.
Město a hasiči upozorňují na princip takzvaného improvizovaného ukrytí. Ten využívá ochranné vlastnosti běžných staveb, nikoliv pouze speciálně vybudovaných krytů.
V materiálu z března 2022 hasiči rovněž vysvětlovali, že řada stálých tlakově odolných úkrytů v České republice není připravena k okamžitému použití a jejich případné zpohotovění by vyžadovalo další opatření.
Město disponuje krizovým štábem a informace ke krizovému řízení zveřejňuje na svém webu.
Vyjádření města ale neobsahuje aktuální počet provozuschopných krytů přímo v Mladé Boleslavi ani jejich celkovou kapacitu. Z dostupných podkladů proto nelze určit, kolika obyvatelům by stálé kryty v současnosti poskytly místo.
Co dělat, když zazní sirény?
Hasiči vysvětlují, že signál všeobecné výstrahy tvoří kolísavý tón sirény trvající 140 sekund. Může se opakovat až třikrát po sobě.
Na rozdíl od pravidelné zkoušky sirén, která se běžně koná první středu v měsíci, jde o skutečné varování před možným nebezpečím.
Po zaznění všeobecné výstrahy je důležité:
- Co nejrychleji se ukrýt v nejbližší vhodné budově.
- Sledovat oficiální informace hasičů, města, rozhlasu, televize nebo dalších informačních kanálů.
- Podle charakteru ohrožení provést doporučená ochranná opatření.
- Řídit se pokyny záchranných složek a nevydávat se automaticky hledat vzdálený civilní kryt.
Není správné předpokládat, že sklep představuje nejlepší řešení při každém druhu nebezpečí. Například při některých chemických haváriích může být doporučen jiný postup. Rozhodující jsou vždy konkrétní pokyny odpovědných orgánů.
Čtenáři přiznávají nejistotu. Někteří vzpomínají na bývalé kryty
Že otázka ukrytí obyvatele Mladé Boleslavi zajímá, ukázala také diskuse pod prvním článkem Boleslavského koloběhu na Facebooku.
Řada komentujících přiznala, že by v případě mimořádné události nevěděla, kam se vydat.
„Zřejmě nikam. Vůbec nevím, kam mám jít,“ napsala například Radka K.
Podobnou nejistotu popsala také Lenka Š., která uvedla, že s blízkými přemýšlela nad tím, co by dělali, kdyby sirény zazněly mimo pravidelnou zkoušku.
Další čtenáři vzpomínali na někdejší civilní kryty pod obytnými domy, v okolí škol nebo v dalších částech města. Objevily se také zmínky o prostorách pod bývalým kinem Fórum.
Tyto vzpomínky ale samy o sobě nepotvrzují současnou funkčnost ani dostupnost jednotlivých objektů. Někteří diskutující se ostatně neshodli ani na tom, zda konkrétní prostory stále slouží svému původnímu účelu.
V diskusi zazněly také obavy z kapacity krytů a otázky, zda by se do nich vůbec vešel dostatečný počet obyvatel.
Právě rozpor mezi historickou existencí krytů a jejich současnou využitelností patří k nejdůležitějším otázkám celého tématu.
Pomohla by obyvatelům přehlednější mapa?
Jakub se domnívá, že veřejnosti by mohl pomoci přehled vhodných prostor pro ukrytí, který by vznikl ve spolupráci s vlastníky a příslušnými institucemi.
Takový přehled by podle něj měl zohledňovat nejen existenci objektů, ale také jejich technický stav a možnost případného zpřístupnění.
Před zveřejněním podobných informací by však bylo nutné odborně určit, které prostory jsou skutečně vhodné, a posoudit také bezpečnostní hlediska.
Samotná mapa historických krytů by totiž mohla být zavádějící, pokud by nerozlišovala mezi provozuschopnými, vyřazenými a jinak využívanými objekty.
Zároveň je důležité připomenout, že doporučený postup při bezprostředním ohrožení nemusí spočívat v cestě do konkrétního krytu, ale v rychlém ukrytí v nejbližší vhodné budově.
Podzemí má svou historii. Nejdůležitější je ale připravenost
Příběh boleslavských civilních krytů ukazuje, jak se v průběhu desetiletí proměňoval přístup k ochraně obyvatelstva.
Stavby, které vznikaly v době studené války, dnes často slouží jiným účelům. Některé byly zachovány, jiné prošly úpravami a další postupně chátrají.
Jakubovy zkušenosti přinášejí zajímavý pohled do míst, kam se většina obyvatel nikdy nepodívá. Zároveň ale samy o sobě neposkytují úplnou odpověď na otázku, kolik lidí by bylo možné v současných krytech bezpečně ukrýt.
Oficiální stanovisko města a hasičů zdůrazňuje především rychlou reakci, improvizované ukrytí a respektování pokynů při konkrétní mimořádné události.
A právě znalost správného postupu může být pro obyvatele důležitější než samotná informace, kde se před desítkami let nacházel nejbližší bunkr.
Jakub své několikaleté pátrání uzavírá slovy:
„Pokud bych měl své několikaleté pátrání shrnout do jedné myšlenky, byla by to tato: je dobré vědět, co se nachází pod našima nohama, ale ještě důležitější je udělat všechno pro to, abychom tyto prostory nikdy nemuseli využít v situaci, pro kterou byly vybudovány.“
Poznámka redakce: Informace o průzkumech a stavu jednotlivých objektů vycházejí z osobních zkušeností respondenta pana Jakuba. Jeho odhady nejsou oficiální statistikou ani odborným posouzením provozuschopnosti krytů. Redakce z bezpečnostních důvodů nezveřejňuje přesné polohy vybraných objektů ani podrobnosti umožňující jejich neoprávněné zpřístupnění.
Děkujeme panu Jakubovi za poskytnutí fotografií.
